Spojení je nejhlubší intimní prožitek. Ke spojení dochází, když se vaše těla a mysl propojí natolik, že splynete v jedno. Okolní svět přestane existova, vaše mysl přestane existovat, vy přestanete existovat, je jen tady a teď, vnímání okamžiku ve kterém dýcháte spolu, cítíte spolu, prožíváte spolu, sdílíte emoce i pocity, každý záchvěv vašeho těla. Je to pocit ohromného vzrušení a zároveň stěstí a lásky.

Dosáhnout spojení je jedna z těch věcí, které jsou v principu velmi jednoduché, ale v praxi náročené. Jde o to odpoutat se od okolního světa, ponořit se do sebe a vnímat jeden druhého, neočekávat, nechtít, jen být spolu, vnímat jeden druhého, dělat to co zrovna cítíte a užívat si to. K tomu je však zapotřebí, aby jste byli s někým s kým jste upřímně rádi a ten okamžik spolu chtěli upřímně sdílet. V těchto dvou podmínkách je většinou zakopaný pes. Často se totíž stává buď to, že od toho společného okamžiku něco očekáváme, chceme a tím narušíme podmínku toho upřímného sdílení okamžiku, protože naše mysl je plná myšlenek očekávání a chtění, nebo se příliš soustředíme na to co děláme a jak to děláme, namísto toho, abychom se soustředili na toho druhého.

Pokud neni splněna první podmínka, něco je špatně a k té intimitě by v první řadě nemělo ani dojít.